Vzpomínka na profesora

Náš profesor vždycky říkal, že pokud nevíme, jak se bavit s holkou , nemáme jí zvát k tanci. Pokud to totiž uděláme, měli bychom se o ni starat, tedy krom toho, že jsme připraveni ji v tanci vést. Takže prvním předpokladem je, že vlastně umíme tančit. Pokud nás ovšem odmítne s tím, že netančí, neměli bychom to vzdávat. Nemusí to být nutně kvůli tomu, že nás nechce, ale kvůli tomu, že neumí tančit. V tom případě by nám to měla naznačit.

Jaroslav to dobře věděl

Jaroslav dobře věděl, jak se bavit s holkou, ale stejně váhal. Věděl totiž, že ji čekají závěrečné zkoušky a tak mu tohle období připadalo nevhodné. Jenže pokud bude otálet, udělá zkoušky a už jí taky nemusí nikdy vidět. Zmizí mu z dohledu a on jí pak bude hledat někde přes poštu pro tebe. Tak to je samozřejmě vtip, ale jasné je, že by se jí raději zeptat měl a doufat, že řekne ano s tím, že se sejdou až po zkoušce. Stejně se ale bál.
Vzpomínka na profesora
Ohodnoťte příspěvek
donut-banner2.jpg